Habartovské pomníky – komu jsme je vlastně stavěli?

Kresba pomníku na zasněženém náměstí (V. Prokop - Sokolovsko)

V nedávné době jsem na facebookovém profilu publikoval fotografii pomníku obětem 1. světové války a Vaše reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. A to je dobře! Ptali jste se na otázky spojené s polohou, obdobím vzniku, účelem pomníku. Proto jsem se rozhodl tomuto tématu více věnovat a popsat ho ve větších souvislostech. Město Habartov mělo v průběhu 20. století celkem dva pomníky věnované obětem velké války a padlým četníkům z 13. září 1938. Ironií ovšem zůstává, že bychom je najednou ve městě hledali marně.

Socha německého vojáka jako pomník padlým

První světová válka nezanechala pouze traumatické zážitky v duších mnoha postižených, ale také miliony padlých na mnoha místech světových bojišť. Válka se nevyhýbala, nedělala rozdíly. Jen těžko hledáme vesnice či města, která by nebyla stižena hrůzami dosud největšího konfliktu. A ani Habartov zde nebyl výjimkou. Ze světových bojišť nenašlo cestu zpět na 94 habartovských mužů, což nemuselo být zdaleka konečné číslo. Města však nechtěla na své zemřelé zapomenout, a proto již v následujících letech po skončení války vznikaly pomníky na uctění jejich památky. Zajímavé je, že tato iniciativa vznikla v Habartově až v druhé polovině třicátých let. Tedy téměř 20 let od uplynutí konce války. Přičítat to můžeme také zvýšenému nárůstu nacionalismu, eskalujícímu v pozdějších letech. Pomník obětem první světové války byl totiž odhalen až 7. června 1937.

Pomník padlým vojákům. V pozadí kostel a fara (V. Prokop - Sokolovsko)

Pomník padlým vojákům (foto autor)

Jeho autorem byl sochař Julius Kastl. Ten přišel s návrhem německého vojáka držícího dubový list, což je německý národní strom. Pravici měl voják přitisklou ke hrudi jakožto symbol úcty. Pod postavou vojáka byla vytesána jména všech zesnulých německých mužů. Pomník byl umístěn na obecním náměstí.

Smutnou skutečností zůstává následný osud pomníku. Vydržel pouze několik let a po skončení druhé světové války byl ještě roku 1945 stržen rozvášněným davem. Davová psychóza a nenávist ke všemu německému si zde vybrala svou daň. Svědectví o pomníku nám tak zanechávají pouze dochované fotografie…

Pomník pro zastřelené četníky

Druhý pomník je spojen s tragickými událostmi září 1938, kdy ono osudného 13. září byli zavražděni čtyři příslušníci československého četnictva. Praporčík Jan Koukol, strážmistr Antonín Křepela, četař Vladimír Černý a desátník Stanislav Roubal. Iniciativa zřídit těmto obětem pomník, vznikla ihned po skončení druhé světové války a již 17. listopadu 1946 byl pomník slavnostně odhalen. Že se jednalo o akci, která byla stále v živé paměti, svědčí tato slova ze školní kroniky:,, Jsou to první oběti nacismu u nás, a zachováme jim věčnou paměť. Pomník je výrazem naší úcty a lásky.“

Fotografie pomníku padlým četníkům (foto autor)

Pomník byl původně situován před základní školou a autorem motivu lva se stal plzeňský sochař Alois Sopr. Avšak ani tento pomník neměl o moc více štěstí. V 50. letech byla z důvodu těžby celá oblast starého Habartova zničena a pomník byl jednou z mnoha obětí těchto událostí.

Alespoň částečnou náhradou bylo vytvoření repliky pomníku v blízkosti dnešního náměstí.

Pietní akt u pomníku zavražděných četníků (zdroj - stránky města Habartov)